Zajímavosti z rodokmenu

Krejčí, obuvník i obchodník

Jan Pečenka se v zápisech svých dětí objevuje s různými povoláními. V roce 1905 je uveden jako krejčovský mistr, v roce 1906 jako obuvník a v roce 1909 jako obchodník. Zápisy spojují stejná data narození rodičů i stejní prarodiče. Rozdílná označení jsou doložená; zda skutečně vystřídal všechny tyto živnosti, zatím nevíme. Zápis z roku 1905, 1906 a 1909 tak zachycují i otázku pro další pátrání.

Rodinná stopa ve třech domech

Josef Pečenka byl chalupníkem v Zádolí čp. 20. Tento dům uvádí také Mariin zápis narození jako rodiště jeho syna Jana. Janovy děti Marie, Karel a Jan se narodily ve Skutči čp. 167; Jaroslava v roce 1909 už v čp. 382. Dům čp. 167 spojuje rodinu i s prarodiči z matčiny strany, kožešníkem Janem Pražanem a Františkou Červinkovou. Čísla domů pomáhají sledovat bydliště, sama však nedokládají jejich vlastnictví.

Od Jaroslavy zpět k prvnímu dítěti

Od narození Jaroslavy Blaženy v roce 1909 vedly odkazy v matrice k sourozencům: Janu Ev. z roku 1906, Karlu Janovi z roku 1905 a Marii Terezii z roku 1902. Mariin zápis ji výslovně označuje jako první dítě. Příbuznost potvrzují shodní rodiče, jejich přesná data narození i prarodiče. Malý Jan Ev. zemřel už v roce 1908; měsíc v dodatečné poznámce se zatím nepodařilo bezpečně přečíst. Další děti po Jaroslavě dosud nebyly ověřeny.

Antonínova svatba odhalila rodné příjmení jeho matky

Oddací zápis z Telecího zachycuje svatbu Antonína Pečenky a Anny Vraspírové dne 14. února 1925. Antonín, obuvnický mistr ze Skutče, se narodil v Zádolí čp. 20. Stejní rodiče dokládají, že byl bratrem Jana Pečenky. Zápis výslovně uvádí rodné příjmení jejich matky Kateřiny Mackové a původ v Pustině čp. 8. Antonín byl vdovcem po Marii; datum 21. ledna 1925 patří vydání jejího úmrtního listu, nikoli nutně jejímu úmrtí.

Jaroslava měla i druhé jméno Blažena

Rodinná vzpomínka znala Jaroslavu Pečenkovou narozenou 29. září 1909. Původní zápis doplnil druhé křestní jméno Blažena, Skuteč čp. 382 a křest 3. října. Jaroslava Blažena tak propojuje rodinné vyprávění s konkrétní stránkou matriky. Pozdější příjmení Pšeničková a Luštická známe od rodiny; její sňatky zatím ověřené nejsou.

Dvě data jedné svatby

Pro sňatek Jana Pečenky a Anny Pražanové používáme na přání rodiny 28. květen 1901. Toto datum uvádějí zápisy jejich dětí z let 1905, 1906 a 1909; Karlův zápis přidává i místo, Skuteč. Zápis prvního dítěte Marie však uvádí 29. duben 1901. Rozdíl ponecháváme zaznamenaný: přijetí jednoho data pro rodokmen nenahrazuje přečtení samotného oddacího zápisu.

Jindřichův den narození spojil rejstřík s rodinou

V rejstříku narozených je Jindřich Vais uveden u Brtve čp. 9 s datem 15. července 1903. Vojtěch potvrdil, že jde o jeho pradědu a že se v tento den narodil. Rejstřík jmenuje rodiče Antonína a Františku a odkazuje na úplný zápis VII/149, který dosud nebyl přečten. Manželství Jindřicha s Annou Baliharovou a jejich společný život v Brtvi známe zatím z rodinného sdělení.

Dědovy narozeniny v obecním zpravodaji

Zpráva o prosincové schůzi SDH Roškopov v roce 2012 zmiňuje 85. narozeniny Ladislava Tůmy. Vojtěch potvrdil, že oslavencem byl jeho děda. Zmínka ukazuje na narození přibližně v roce 1927, ale přesný den nenahrazuje. Je to příklad toho, jak mohou vedle matrik pomoci i obecní zprávy. Podhořan 1/2013, strana 14.

Větev, která vede do polského Zelówa

Podle rodinného sdělení se Libuše Pšeničková narodila v roce 1941 v polském Zelówě. Jejími rodiči byli Vilém Novák a Veronika Smugová. Tato větev rozšiřuje dosavadní česká místa rodokmenu o Polsko, zatím však nemá vlastní ověřený matriční zápis. Rodiště dcery také samo o sobě neříká, kde se narodili její rodiče.